Očkovací kalendář & Prevence
Přehled povinných a doporučených očkování.
Hexavakcína
Chrání proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a hemofilovým infekcím. Očkování začíná od 2 měsíců věku, následuje posilovací dávka. Další přeočkování probíhá v 5 a 10 letech.
MMR
Chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává po 13. měsíci věku, druhá posilovací dávka po dovršení 5 let.
Rotaviry
Chrání kojence před závažnými průjmovými onemocněními způsobenými rotaviry. Vakcína se podává ústy, bez injekce.
Meningokoky
Chrání proti závažným invazivním meningokokovým infekcím skupin B a A, C, W, Y. Očkování lze zahájit již od 2 měsíců. Schéma a počet dávek se liší podle věku dítěte.
Pneumokoky
Chrání proti závažným onemocněním způsobeným pneumokoky, například zápalu plic, meningitidě či sepsi. Očkování zahajujeme od 2 měsíců věku, počet dávek závisí na použité vakcíně.
Klíšťová encef.
Chrání proti virovému zánětu mozku přenášenému klíšťaty. U dětí očkujeme nejčastěji od 3 let. Základní očkování tvoří tři dávky, následně se přeočkovává.
Žloutenka A
Chrání proti virovému zánětu jater typu A. Doporučujeme ji mimo jiné před cestováním nebo nástupem do kolektivu. Očkovat lze od 1 roku věku, podávají se dvě dávky s odstupem 6–12 měsíců.
Plané neštovice
Chrání proti planým neštovicím a může zabránit onemocnění nebo významně zmírnit jeho průběh. Očkovat lze od 9 měsíců věku. Podávají se dvě dávky s odstupem podle věku dítěte.
Chřipka
Chrání proti sezónní chřipce. Složení vakcíny se každoročně upravuje podle očekávaných cirkulujících kmenů viru. Očkovat lze děti od 6 měsíců; u dětí od 2 let je možná také vakcína podávaná do nosu.
COVID-19
Očkování proti onemocnění COVID-19 je dostupné také pro děti. Vzhledem k malému zájmu a vícedávkovému balení vakcín jej v současnosti v ordinaci neprovádíme.
HPV
Chrání proti lidským papilomavirům, které mohou způsobovat rakovinu děložního čípku i další nádorová onemocnění. Nejvyšší účinnost má očkování před zahájením pohlavního života. Je určeno dívkám i chlapcům.
Máte další otázky?
Potřebujete více informací o očkování svého dítěte? Napište nám a my vám poradíme.
pediatrlibus@gmail.com
Registrace dítěte
V případě, že jste se přestěhovali nebo máte i jiný důvod pro změnu dětského lékaře svého dítěte, kontaktujte nás nejlépe telefonicky v ordinačních hodinách a domluvte si návštěvu
u nás.
Poprvé u nás podepíšete registrační lístek, tedy získáte doklad, že dítě se stává naším pacientem a následně obdržíte žádost předchozímu lékaři o předání zdravotní dokumentace.
Po jejím obdržení (doporučuje zkontrolovat telefonicky obvykle do 14-ti dnů) se pak se svým dítětem dostavíte na první vstupní prohlídku.
Již od okamžiku registrace je ale možné v případě akutního onemocnění se k nám objednat na vyšetření.
Registrace novorozence
V případě, že máte zájem se se svým novorozeným dítětem registrovat v naší ordinaci, můžete nás kontaktovat ještě před narozením Vašeho dítěte a v případě zájmu se k nám přijít podívat.
Můžete se také domluvit na úvodní konzultaci, kde se dozvíte vše potřebné. Jestliže to ale nestihnete, stačí se ozvat, až budete z porodnice propuštěni domů.
První vyšetření novorozence pak proběhne zpravidla do 48 hodin od propuštění z porodnice, kde budeme mít čas vše důležité probrat.
K nám do ordinace si s sebou vezměte propouštěcí zprávy z porodnice, zdravotní a očkovací průkaz dítěte, náhradní plenku a jednu plenu látkovou jako podložku pro zvážení dítěte.
V případě zájmu nebo nemožnosti se k nám poprvé dostavit, je možné uskutečnit první návštěvu u Vás doma.
Budeme rádi, když co nejdříve vyřídíte svému dítěti zdravotní pojištění, tedy po obdržení rodného listu dítě nahlásíte zdravotní pojišťovně matky dítěte.
Důležité dokumenty
Rádi vám vystavíme lékařské posudky. Posudky vystavíme na základě žádosti rodičů nebo zákonných zástupců dítěte a předáváme je do jejich rukou. Deti starší patnácti let mohou o posudek požádat bez přítomnosti rodičů.
K vydání posudku je potřeba se do ordinace objednat ráno mezi 7:30 – 8:30 na tel.: 241 719 881 / 244 473 734.
Ošetřovné
Pokud je dítě nemocné a jeho zdravotní stav vyžaduje péči doma, může lékař vystavit Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování. Na jeho základě může pečující osoba uplatnit u zaměstnavatele nárok na ošetřovné.
Pokud je dítě nemocné a jeho zdravotní stav vyžaduje péči doma, může lékař vystavit Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování. Na jeho základě může pečující osoba uplatnit u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné. Rozhodnutí vystavuje lékař na základě posouzení zdravotního stavu dítěte – zpravidla po vyšetření v ordinaci, ve vhodných případech může stav posoudit také distančně. Rozhodnutí lze vystavit ke dni vyšetření nebo nejvýše 3 dny zpětně, nikoli dopředu.
Od roku 2025 probíhá celý proces elektronicky. Lékař odešle rozhodnutí České správě sociálního zabezpečení a rodič obdrží SMS s číslem rozhodnutí a informacemi k dalšímu postupu. Toto číslo následně předá svému zaměstnavateli. Lékař vystavuje rozhodnutí pro nemocné dítě, neurčuje tedy, který z rodičů nebo jiných oprávněných osob bude ošetřovné čerpat. Pečující osoby se mohou během čerpání také vystřídat.
O tom, od kdy a jak dlouho rodič ošetřovné skutečně čerpá, nerozhoduje pediatr. Rodič může nastoupit do práce dříve a není potřeba kvůli tomu žádat lékaře o předčasné ukončení ošetřovného. Lékař ukončuje potřebu ošetřování dítětepodle jeho zdravotního stavu – když je dítě zdravé a může se vrátit do kolektivu. Ukončení může stanovit při vyšetření, případně v některých situacích distančně; rozhodnutí o ukončení lze vystavit ke dni vyšetření nebo nejvýše 3 dny dopředu, nikoli zpětně.
Pokud potřebu ošetřování zjistí při vyšetření jiný lékař, vystavuje rozhodnutí tento lékař – nelze jeho vystavení následně přenést na registrujícího pediatra. Pokud je naopak důvodem péče onemocnění osoby, která se o dítě běžně stará (například hospitalizace matky kojence), rozhodnutí vystavuje lékař této nemocné osoby, nikoli pediatr dítěte. Podrobné informace k podmínkám a čerpání ošetřovného najdete na webu České správy sociálního zabezpečení.
Co dělat když …
Horečka
Zvýšenou teplotou rozumíme teplotu do 38º C. Teplotu nad 38º C pokládáme za horečku.
Příčinou zvýšené teploty nebo horečky je obvykle akutní onemocnění. Setkáváme se ale i s jinými příčinami, zejména růst zubů (dítě ma nateklé dásně, hodně sliní a často si vkládá do úst předměty nebo vlastní prsty) a zvýšená teplota po očkování.
Při zvýšené teplotě zajistíme dítěti klid, uložíme je na lůžko, zajistíme dostatečný přísun tekutin, aby bylo dítě zavodněno. Nenutíme dítě do jídla, dáváme přednost malým častějším porcím lehkého jídla, často kašovitého. Pokud je dítě kojeno a matka má dostatek mléka, dítě kojíme, můžeme mu nabídnout kojení častěji, jiné tekutiny nejsou potřeba.Při horečce nad 38º C je vhodné podat léky na snížení horečky, tzv antipyretika.
Podáváme léky s obsahem paracetamolu a léky s obsahem ibuprofenu. Dětem nikdy nepodáváme léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové (Aspirin, Acylpyrin). Jiné léky na snížení teploty podáváme výhradně na doporučení lékaře.
- Léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol,..) podáváme v dávce 15 mg na kilogram váhy dítěte.
- Léky s obsahem ibuprofenu (Nuroifen, Iburpofen, Brufen,..) podáváme v dávce 10 mg na kilogram váhy dítěte.
Léky podáváme vždy ve správné dávce. Lék v nižší dávce nepůsobí dostatečně. Vyšší dávka je zakázána.
U malých dětí dáváme nejraději čípky. Dávku můžeme upravit odříznutím odpovídající části čípku, odříznutí se doporučuje podélně. Čípek zavedeme do konečníku, který předtím namažeme kapkou oleje pro snazší zavedení čípku. Po zavedení čípku přidržíme na chvilku hýždě dítěte u sebe, čípek se rychle rozpustí a dítě jej již nevytlačí.Pokud dítě přijme sirup, můžeme podávat léky i ve formě sirupu, opět ve správné dávce. Větší děti již dobře snáší i tablety.
Jak paracetamol, tak ibuprofen podáváme znovu nejdříve po 6 hodinách, ne dříve.Pokud teplota po podání léku neklesne, můžeme léky kombinovat, a to vždy druhý lék po 4 hodinách po podání prvního léku.
Příklad: horečka 38,8, podáme paracetamol v 21 hodin, horečka neklesá, za 4 hodiny, tedy v 01 hodin podáme ibuprofen, potom opět za 4 hodiny, tedy v 05 hodin opět paracetamol a tak dále. Pokud horečka klesne, vrátíme se k intervalu 6 hodin a jednomu léku, případě již lék nepodáme. Když se horečku nedaří snížit podáváním léků, můžeme dítěti ulevit otíráním vlhkou žínkou, případně krátkým osprchováním mírně teplou až vlažnou vodou.
Dříve doporučované celotělové studené zábaly nedoporučujeme. Dítě s horečnou nemá nikdy zůstávat samo bez dozoru!
Kdy je dítě dostatečně zavodněno?
Pro dětský organismus je ještě více než pro dospělého důležitý dostatek tekutin, dostatek vody v těle.V případě zvýšené teploty, horečky, ale také při dalších situacích rostou ztráty vody odpařováním a dítě potřebuje více pít, než obvykle.Dostatečné zavodnění můžeme orientačně hodnotit podle toho, jak často dítě čůrá. Pokud má dítě pleny, mělo by za 24 hodin mít alespoň šest mokrých plen. Pokud dítě výrazně méně čůrá, nebo velmi málo pije, odmítá přijímat tekutiny, je vhodné vyhledat lékaře bez zbytečného odkladu.
Teplotu měříme u malých dětí v zadečku, u větších v podpaží. Můžeme také použít moderní teploměry, které měří teplotu na jiných místech, zejména na kůži.Pokud máte nový teploměr, zvláště některý z těch moderních, je dobré jej vyzkoušet, když je dítě zdravé. Naučíte se s ním zacházet a zjistíte, jaká je na kterých místech a s kterým teploměrem obvyklá teplota vašeho dítěte.Obvyklá teplota se pohybuje kolem 37 stupňů, většinou je o několik desetin nižší, ale jsou i děti, u kterých je v plném zdraví obvyklá teplota lehce nad 37 stupňů.Při měření v zadečku počítejte prosím s tím, že teplota v zadečku ke vždy o 0,5º vyšší. Zasuňte teploměr do zadečku (využijte trochu oleje či krému ke snadnějšímu zasunutí) cca 1 cm daleko a vyčkejte až se hodnota na teploměru ustálí. Je třeba teplotu odečíst v době, kdy je teploměr zasunutý v zadečku, ihned po vytažení hodnota klesá.
Kdy vyhledat lékaře?
Obvykle není potřeba vyhledat lékaře hned při první zvýšené teplotě. Často se totiž příznaky, které horečku vysvětlí, objeví až během několika dnů.Lékaře vyhledejte vždy, pokud se jedná o horečku dětí do jednoho roku, pokud ji nelze vysvětlit reakcí na očkování nebo jasnými příznaky rostoucích zubů.Lékaře vyhledejte vždy, pokud dítě zvrací nebo má průjem a málo pije, tedy nedokáže doplnit tekutiny – viz Kdy je dítě dostatečně zavodněno.U dětí nad jeden rok vyhledejte lékaře vždy, pokud trvá horečka 3 dny nebo déle.Vždy vyhledejte lékaře, pokud je dítě ochablé, unavené, spavé nebo má jiné další příznaky.Samozřejmě můžete vyhledat radu lékaře vždy, kdy máte obavy a nedokážete horečku zvládnout sami doma.
Kdy voláme záchranku?
Záchranou službu voláme vždy, kdy je ohroženo zdraví či život dítěte.Pokud se u dítěte objeví při horečce křeče (febrilní křeče), kdy záškuby neustoupí do jedné minuty, volejte záchrannou službu.Pokud dítě nepije, málo močí, je apatické, nekomunikuje, volejte záchrannou službu.
Průjem
Zde najdeme stručné základní informace o tom, co dělat, když má dítě průjem.O průjmu mluvíme, když má dítě více jak tři stolice, řídké, neformované za den. Jedna řídká stolice není pokládána za průjem.Příčnou průjmu může být dietní chyba (nevhodné jídlo nebo nesnášenlivost určité části stravy), často také infekce, více virové než bakteriální. Jsou i další méně časté příčiny, otrava, jiné onemocnění. Při průjmu je dobré zapisovat si počet průjmových stolic, případně jejich objem a vzhled. Pokud má řídká stolice neobvyklou barvu, zápach, obsahuje hlen, případně krev, je vhodné to zaznamenat, je užitečné stolici i vyfotografovat na mobil.
Jak léčit průjem?
Při průjmu je na prvním místě zajištění dostatečného zavodnění dětského organismu. Dehydratace je největším nebezpečím a také nejčastějším důvodem pro hospitalizaci dítěte.Nebezpečí dehydratace je větší, pokud jde o malé dítě, pokud dítě odmítá tekutiny, málo pije a pokud dítě současně také zvrací.Dobrou známkou dostatečné hydratace je frekvence močení. Pokud dítě čůrá alespoň 6-7 krát za den, je nebezpečí dehydratace malé.Při průjmu záhy zahajujeme dietu.
Pokud je dítě kojené, kojení rozhodně nepřerušujeme, naopak nabízíme dítěti kojení častěji.
Podobně u malých kojenců kteří nejsou kojeni, ale mléko je jejich jednou stravou. U větších dětí na začátku podáváme pouze nápoje. Mohou být chladné. Nápoje podáváme po malých množstvích, ale velmi často – nabízíme lžičku či dvě každých 5 minut, jakmile dítě tekutiny toleruje, množství pomalu opatrně zvyšujeme.Když dítě dobře přijímá tekutiny, přidáme jednoduchá jídla – rozvařenou mrkev, rýži, brambory, vývary bez masa, suchary, včerejší bílé pečivo a podobně. Sladké piškoty nejdou vhodné. Vyvarujeme se rozhodně tuků, cukru a mléčných výrobků. Dietu dodržujeme tak dlouho, dokud se neobjeví pevnější, alespoň hustá kašovitá stolice.
Podávání léků při péči v domácnosti je pouze podpůrné. Lze doporučit probiotika, léky které pomáhají obnovit přirozené bakteriální osídlení dětského střeva. K disposici jsou také léky, které chrání stěnu střeva.
Kdy vyhledat lékaře?
Lékaře vyhledáme bez odkladu vždy, pokud je dítě mladší než 3 měsíce.Lékaře vyhledáme bez odkladu, pokud je dítě unavené, apatické, nepije nebo málo močí. Stejně tak pokud má dítě vysoké teploty, zvrací, má ve stolici příměs krve.Lékaře vyhledáme pokud průjem i přes výše doporučená opatření trvá více dnů, nelepší se.
Kdy voláme záchranku?
Záchranku voláme v případech, kdy se objeví závažné známky dehydratace. Dítě nepije nebo pije velmi málo, zvrací, nečůrá nebo čůrá velmi málo, je apatické , unavené, spavé, nereaguje nebo je dokonce v bezvědomí.Čím je dítě menší, tím hrozí dehydratace a její vážné důsledky dříve, malé dítě nemůže zůstat bez příjmu tekutin více jak několik hodin. Dítě které má průjem, zvrací a nepřijímá tekutiny musí brzy dostat infuzi a jeho stav se velmi pravděpodobně brzy a rychle zlepší.
Zvracení
Zvracení je příznak, který s objevuje při řadě různých onemocnění a situací.Nejčastější příčinou zvracení jsou akutní infekce trávicího traktu, jejich příčina je z větší části virová. Častou příčinou je dietní chyba, když dítě sní „něco špatné“.Děti zvrací také při jiných onemocněních, která často s trávicím traktem nesouvisí, jako jsou angíny, záněty dýchacích cest, záněty močových cest, onemocnění mozku a další. Častou příčinou zvracení mohou být i duševní poruchy, ale také tzv. kinetóza, kdy je dětem zle z jízdy v autě, na kolotoči, na houpačce nebo na lodi (mořská nemoc).Určení příčiny zvracení je úkolem lékaře a často to není úkol lehký. Nicméně základní postup, jak ošetřovat dítě se zvracením, je velmi podobný bez ohledu na příčinu zvracení.
Prvním opatřením je klid. Dítě uložíme na lůžko, v klidném prostředí, nejlépe v šeru a tichu. Zcela vyloučíme jakékoli monitory, telefony, televizi, počítač či tablet.Vyloučíme jakoukoli stravu, nepodáváme žádné jídlo. První sousta jídla můžeme zkusit až poté, kdy dítě nejméně půl dne nezvrací. Potom podáváme jídla lehká, v malém množství, bez cukru, tuků a bez mléka (pokud nejde o kojené děti).
Velmi důležité je zavodnění, hydratace. Snažíme se podávat dítěti nápoje, nejlépe chladné, vždy po velmi malých dávkách a v velice krátkých intervalech. Podání většího množství tekutin může vyprovokovat další zvracení. Podáváme čistou vodu, slabý černý čal, můžeme zkusit iontové nápoje. Pokud je dítě kojeno, nabízíme kojení v častějších intervalech.Klíčové je udržet hydrataci, tedy zajistit, aby dítě vypilo více vody než ztratí zvracením, případně i průjmem. Důležitým signálem je dostatečné močení, malé dítě by mělo čůrat nejméně 6x za den.
Zvracení vs ublinkávání
Zejména novorozenci a malí kojenci často zvrací nevelké množství vypitého mléka, zejména bezprostředně po jídle. Tomu říkáme ublinkávání. Příčinou může být nedostatečné odříhnutí po kojení nebo krmení, případně příliš velké množství vypitého mléka, někdy také nevhodná manipulace s dítětem. Ublinkávání není nebezpečné. Pokud dítě prospívá a nemá žádné jiné problémy, pokládáme ublinkávání za běžnou součást chování dítěte. Jak dítě poroste, ublinkávání samo vymizí.
Kdy vyhledat lékaře?
Lékaře vyhledejte v případě, kdy jde o novorozence nebo malého kojence bez odkladu. Vyhledejte lékaře, pokud jde o opakované zvracení obloukem po každém jídle.Lékaře vyhledejte, pokud je dítě apatické, nepřijímá nebo zvrací i ledový černý čaj po lžičkách, málo močí nebo nemočí, když je zvracení je spojeno s horečkami, světloplachostí nebo drobnými tečkami či skvrnkami na kůži nebo když máte podezření na otravu z jídla nebo z jiného důvodu.
Kdy voláme záchranku?
Záchrannou službu přivoláte, pokud je zvracení spojeno s poruchami vědomí, dítě je apatické, nereaguje, nekomunikuje. Záchrannou službu přivolejte pokud jde o otravu nebo vážné podezření na ni.
Kašel
Kašel není onemocnění, ale příznak, projev, který může způsobit řada příčin.Nejčastěji je kašel projevem akutního, případně i chronického zánětlivého onemocnění dýchacích cest. Kašlem se projevuje také například vdechnutí cizího tělesa, podráždění při vdechování vzduchu znečistěného kouřem nebo prachem či jinými dráždivými látkami. Setkáváme se i s kašlem tzv. psychogenním, který je způsoben duševním stavem dítěte.Rozeznáváme kašel suchý, kdy dítě nic nevykašlává, a kašel vlhký, kdy dítě vykašlává hleny. Při zánětu hrtanu (laryngitis) je typicky kašel suchý, dráždivý, štěkavý. Za akutní pokládáme kašel, který trvá do 4 týdnů. Dítě může kašlat i při lehčím zánětu horních dýchacích cest dva až tři týdny. Pokud trvá kašel více jak 4 týdny, pokládáme jej za chronický.
Jak kašel léčit?
Na prvním místě jsou režimová opatření. Uložíme dítě na lůžko, zajistíme klid a odpočinek. Podáváme nápoje, dítě by mělo více pít. Pokud je dítě pouze kojeno a matka má dostatek mléka, není třeba podávat jiné nápoje, ale dítěti nabízíme kojení častěji.Větším dětem můžeme podávat vhodné čaje, vodu, u větších dětí minerálku, ovocné šťávy. Není až tak důležité co dítě pije, ale je důležité, kolik tekutin vypije. Zajistíme dostatek čerstvého vzduchu, často ale krátce větráme. Vzduch v místnosti by měl být vlhký, použijeme zvlhčovač nebo velkou plochu navlhčené látky (prostěradlo). Nepřetápíme, horký suchý vzduch kašel zhorší.
Kašel často, zvláště u menších dětí, způsobují hleny z nosohltanu, které stékají do dýchacích cest a dráždí dítě ke kašli. Tomu pomůžeme zvýšenou polohou, kdy nejlépe podložíme matraci vhodným klínem (stočenou osuškou,…). Důležitým opatřením je čištění nosu. Průchodný nos usnadní dýchání, umožní kojenci lépe stá mléko a nápoje. Základním opatřením je rozpuštění hlenu třeba mořskou vodou a následné důkladné odsátí hlenu odsávačkou, Pokud již dítě umí smrkat, pobízíme jej k častému vysmrkávání.V podávání léků proti kašli jsme zdrženlivý, dětem do 3 let je podáváme až po poradě s lékařem. Při výběru léku na kašel je třeba zvážit, zda chceme tlumit suchý dráždivý kašel nebo zda chceme podpořit vykašlávání hlenů při vlhkém kašli. Jedním z nejvýhodnějších léků je čaj s medem. U dětí, které trpí respiračním onemocněním a užívají léky, znají obvykle rodiče doporučení jak postupovat a které léky podat při obtížích.
Kdy vyhledat lékaře?
V případě dětí mladších než 3 měsíce vyhledáme při kašli lékaře bez odkladů. Bez odkladů vyhledáme lékaře, když je kašlající dítě hodně unavené, schvácené, apatické, spavé, stěžuje si na velkou bolest hlavy. Stejně tak pokud dítě obtížně dýchá, zadýchává se.U starších dětí vyhledáme lékaře, když dítě kašle více jak 3-4 dny, i když je doma v klidu na lůžku.
Kdy voláme záchranku?
Záchrannou službu voláme, když je dítě dušné, dýchá obtížně a zadýchává se. Stejně tak když je dítě v bezvědomí, nereaguje, promodrává v obličeji. Dušnost může být jak při nádechu – dítě se nemůže nadýchnout, tak při výdechu, dítě obtížně vydechuje. Samozřejmě i v případech, kdy dítě nedýchá, v takových případech zahajujeme laickou resuscitaci – umělé dýchání – která může dítěti zachránit život. Při podezření na vdechnutí cizího tělesa je součástí resuscitace pokus o jeho odstranění. Resuscitujeme vždy až do příjezdu lékaře.
Bílkovina kravského mléka
Informace jsou převzaty z webu cant.cz, kde najdete další informace. Alergie na bílkovinu kravského mléka je nejčastější potravinovou alergií u kojenců a malých dětí do 3 let. U starších dětí má tendenci vyhasínat a u dospělých je velmi vzácná.
Hlavní léčbou potravinové alergie je v dnešní době eliminace alergenu ze stravy. U mléčné alergie to znamená vyloučení celé základní skupiny potravin – mléka a mléčných výrobků. Kvůli podobnosti bílkoviny kravského mléka s bílkovinami ostatních živočišných mlék je riziko zkřížené reakce velmi vysoké, a proto je třeba eliminovat ze stravy také mléko kozí a ovčí a výrobky z nich.
Opětovné zavedení mléčné bílkoviny do stravy je individuální a vždy o něm rozhoduje ošetřující lékař. Opatrněji je potřebné postupovat u dětí s alergickou reakcí časného typu (do 3 hodin), mediovanou IgE protilátkami, a to z důvodu rizika anafylaktické reakce. U dětí s non-IgE reakcí pozdního typu (do 72 hodin) je v současné době doporučováno kontrolované postupné zavádění mléčné bílkoviny v domácím prostředí s pomocí tzv. mléčného žebříku. Mléčný žebřík je možné využít u dětí s mírnými až středně závažnými non-IgE reakcemi. Mléčný žebřík je nástroj, který kontrolovaně znovuzavádí mléčnou bílkovinu do stravy pomocí konkrétních potravin s definovaným množstvím a tepelným zpracováním bílkoviny. V každém kroku je doporučená určitá potravina a její porce.
V prvním kroku pacient konzumuje sušenku pečenou při 180 °C, v dalším muffin, pak palačinku a až v posledním kroku dojde k tekutému mléku. Na vyšší stupeň žebříku se posouvá jen v případě dobré tolerance předchozího stupně. Nikdy se však nevrací na nižší stupeň a tolerovanou potravinu by měl v jídelníčku konzumovat pravidelně.Tento postup znovuzavádění mléčné bílkoviny je prokazatelně bezpečnější, efektivnější a pro pacienta i jeho rodinu výhodnější než dlouhodobé vyloučení a občasné nárazové otestování potraviny z vyššího stupně žebříku, např. jogurtu či přímo tekutého mléka.